Vyberte stránku

1. Cíle hodiny (Vzdělávací cíle)

  • Žák vlastními slovy vysvětlí rozdíl mezi živou a neživou přírodou.
  • Žák uvede konkrétní příklady vzájemného ovlivňování živé a neživé přírody (např. vliv vody a slunce na rostliny).
  • Žák vyjmenuje základní projevy života, které odlišují organismy od neživých přírodnin. 

Aktivity

  • Brainstorming: 
    1. fáze: Otázka pro žáky: „Co si představíte pod pojmem „příroda„?“
    Zapisujte na tabuli slova, která je napadnou (př. strom, řeka, kámen, pes, mrak atd.). 
    2. fáze: Třídění pojmů:
    Vezměte si dvě barvy (př. zelená barva reprezentuje živou přírodu, červená neživou přírodu).
    Nechte žáky třídit dříve zapsaná slova. Diskutujte, proč co patří tam, kam patří. 
    3. fáze: Propojování:
    Jak se živá a neživá příroda ovlivňují? Např. voda (neživá) je nezbytná pro rostliny (živá), rostliny zase ovlivňují složení půdy (neživá). Použijte obrázky nebo krátké video. 

  • Hra „Kdo jsem?“: Učitel popisuje živý nebo neživý prvek přírody a žáci hádají.

alternativa

  • Živá a neživá příroda v příběhu 
    Postup: Rozděl třídu do menších skupin (3–4 žáci). Každá skupina dostane 4–5 kartiček s pojmy (např. kámen, tůňka, slunce, zajíc, tráva). 
    Úkolem žáků je vytvořit krátký příběh, ve kterém se všechny tyto prvky objeví a ukáže se, jak se navzájem ovlivňují. Skupiny pak jejich vymyšlený příběh přečtou ostatním.
    Příklad: „Slunce prudce svítilo na tůňku, díky čemuž se voda odpařovala. Voda poté při bouřce padala jako déšť na trávu, kterou jedl zajíc. Zajíc si pak lehl na kámen, aby si odpočinul…“ 
  • Zápis do sešitu